Než přišel onen den D nastaly drobné komplikace, původně plánovaný Abaton by neustál nápor fanoušků a tak bylo nutné koncert přesunout do Folimanky. Nevadí, alespoň jsem to měl lepší s dopravou.

Na místo jsme dorazili s dostatečným náskokem a tak jsme si mohli dopřát pivko v nedalekém podniku. Jak tak stojíme ve frontě, kecáme a čumíme okolo, najednou vidíme, že samotní Sabatoni už si pivko dopřávají pár metrů od nás. Mám pocit, že jsme zahlédli i Joakimovu maminku.

Joakim Brodén si s námi potřásl rukou, dopřál nám skupinovou fotku, pak jsme se rozloučili, opět se vrátili do fronty na pivko a po pár minutách už hurá do haly.

Show zahájili Bloodbound, kteří zněli tak nějak divně a oproti tomu co jsem znal z poslechu to bylo spíše zklamání, zvukař asi něco podělal. I přesto se to však v sále začalo rozjíždět.

Pak však nastoupili Sabatoni a začalo to pravé peklo. Hned bylo jasné, že právě Sabatoni mají nemalý podíl na počtu prodaných lístků. Nechybělo již známe "Ještě jedno pivo!" a taktéž pár Brodénových šaškáren. Z času, který Sabatoni měli, dokázali vyždímat maximum zábavy.

Nějak kolem desáte nastoupil Hammerfall a na place působil necelé dvě hodinky. Ačkoliv oproti předchozím kapelám předvedli velkolepou světelnou show, hecovali publikum a po hudební stránce se vše zdálo v pořádku, v sále to začínalo uvadat. Bezpochyb za to mohli samotní Sabatoni, kteří z nás vyždímali slušnou dávku energie během svého vystoupení.

Za zvuku posledního přídavku od Hammerfallu jsme pomalu začali vytrácet, opět jsme potkali kluky ze Sabatonu a po menší fotopauze jsme vypadli z haly.